však změnilo v roce až kdy byly vládou přijaty celkem tři soubory restriktivních zákonů vůči parním dopravním prostředkům, přičemž nejznámějším soubor zákonů z roku vešel ve známost jako Red Flag Act, volně překládáno jako praporkový zákon, který zaváděl povinnost autosklo Podolí začlenit do posádky parního stroje osobu jdoucí před ním s červeným praporkem a varující kolemjdoucí. Toto nařízení působí spíše úsměvně a nezvykle avšak ve výše uvedených zákonech byla celá řada dalších nařízení a omezení, která měla na parní vozidla mnohem autosklo Podolí větší faktický dopad. Jednalo se například o nařízení omezující rychlost parních vozidel a dále pak jejich rozměry a váhu. O těchto zákonech se ještě podrobněji zmíníme dále. Ikdyž byla většina těchto omezení zrušena novými zákony z roku poznamenala vývoj automobilů v Británii natolik, že se centrum dalšího vývoje přesunulo do pevninské části Evropy, především do Francie a Německa. Zde také došlo ke zrodu spalovacího motoru, který teprve umožnil následné masové rozšíření automobilů. Počátky spalovacího motoru lze spatřit již na počátku století, kdy francouzský politik a vynálezce experimentoval s pístovým motorem a směsí vzduchu a vodíku. Z Kavčí Hory experimentální roviny do praxe uvedl první spalovací motor Jean Joseph Étienne Lenoir, další francouzský vynálezce a také obchodník v roce Tento koncept v roce rozpracoval a přetvořil německý obchodník Nikolaus August Otto, který se již dříve Lenoirovým vynálezem bez větších Dvorce
úspěchů zabýval. Tentokrát se mu však podařilo vytvořit čtyřtaktní motor, který měl díky své malé velikosti a zároveň vysokém oprava autosklo Podolí výkonu, na tehdejší dobu, široké uplatnění i u drobných řemeslníků a následně také umožnil vznik motorů vhodných pro užití u Pankrác automobilů. Ikdyž se ukázalo, že motor na stejném principu nezávisle na Ottovi již dříve, konkrétně v roce sestrojil například francouz Alphonse Eugene Beau de Rochas inženýr, konstruktér a vynálezce, nebo německý hodinář Christian Reithmann který stejný motor používal o roku ve svých dílnách. Ikdyž tyto skutečnosti neměly vliv na všeobecném přijetí Otta jakožto vynálezce čtyřtaktního motoru, úspěšně zpochybnily Ottův nárok na patentování této technologie, čímž se technlogie čtyřtaktního motoru stala veřejným vlastnictvím a nic tak nebránilo jejímu širokému uplatnění a rozšíření. Pro použití čtyřtaktního motoru v silniční dopravě, avšak ještě bylo potřeba podolské pražské soukromé školce