jiných výrobců a na domácím trhu měli, dá se říct monopolní postavení. Tyto a další faktory mající vliv na vývoj automobilového průmyslu přispěly k celkovému zastarání tohoto odvětví v CEE oproti západním výrobcům. Například v Československu roku byla úroveň Chvaly produktivity asi ve srovnání se západními producenty Radosevic S., Rozeik A., Obr. č. Produkce osobních automobilů v zemích CEE v letech Zdroj Praha 20 Vlastní vypracování podle Pavlínek P., Obr. č. Podíl zemí CEE na světové výrobě osobních automobilů v letech Zdroj Vlastní vypracování autosklo Chvaly a výpočet podle Womack J., a Foreman Peck J., Další možností byla výroba pod záštitou západních licencí a importu technologií. Tento scénář se odehrával v zemích s žádnou nebo s velmi omezenou historií automobilové výroby před světovou válkou. Jak jsem již uvedl, toto se týkalo například Polska, Rumunska, Jugoslávie a také Sovětského svazu. Tato strategie umožnila překonat technologické nedostatky vůči autosklo Chvaly Produkceosobních automobilů Procenta ostatním zemím a během krátkého období spustit automobilovou produkci. Třetí scénář se týkal například Bulharska, Maďarska a Albánie. Tyto země si během socialistické éry nevytvořily průmysl osobních automobilů a věnovaly se pouze montáži určitých dílů nebo v případě Maďarska výrobě autobusů, jak již bylo uvedeno výše Pavlínek P., Na konci let, po téměř letech socialismu v CEE a letech v SSSR, byl automobilový průmysl těchto zemí globálně nevýznamný a vyráběl asi jen světové produkce viz
obr. č. Oproti západním standardům měl průmysl velmi slabou produktivitu a vykazoval téměř nulovou přizpůsobivost globálním událostem a plavali kojence Prahou 9 Chvaly