označit skutečnost, že automobil je nadindividuální fenomén, neboť jeho výroba, distribuce a užívání překračuje sociální prostor i Červený vrch existenci konkrétního jednotlivce. Za druhý atribut fenoménu automobilismu lze označit fakt, že automobil člověka ovlivňuje, neboť determinuje, limituje a stimuluje lidské chování a prožívání. Stručně řečeno vytváří na člověka tlak. Jak výstižně poznamenal americký sociolog William Ogburn Vynálezce automobilu společnost ovlivnil více než Napoleon, Čingischán a Caesar dohromady. Třetím atributem je skutečnost, že automobilovou kulturu sdílí jedinci po celém světě. Automobilový průmysl kráčí svým vlastním směrem, bez ohledu na Vokovicemi opravy autoskla lidské potřeby, kulturu nebo ekologické limity naší planety. S proniknutím automobilismu do společnosti se pojilo mnohem víc než mobilizace lidstva. Jednalo se o novou prezentaci člověka a jeho statusu ve společnosti. Vlastněním automobilu lidé získali demonstrovali a demonstrují Petřiny tyto skutečnosti své finanční možnosti, společenské postavení a životní aspirace. Jaroslav Malina ve svém díle Člověk auto encyklopedie uvádí Pravděpodobně není náhodou, že za volantem sportovně střižených silných vozů značky BMW, Ferrari nebo Lamborghini sedí mladí a neklidní bohatí muži, pro něž je typický agresivní styl jízdy, zatímco sedany Ford Mercedes nebo Škoda obvykle řídí starší a autosklem Vokovicích uměření, finančně zabezpečení řidiči, jejichž jízdu charakterizuje klidná a konzervativní pohoda. Pro kulturního antropologa,
studujícího automobil jako sociokulturní jev, ovšem automobilová značka a způsob používání aut představují sémiotickou zprávu. Antropolog si je vědom toho, že se jedná o systém znaků a významů, které uživatelé automobilů navzájem sdílejí a které jim umožňují Jenerálka generovat na silnicích, dálnicích a v terénu žádoucí i nežádoucí vzorce chování Malina, Z hlediska symbolické antropologie automobil a s vokovickou pražskou cvičí dítě