Autosklo Praha 3 Pražačka

nadřízeným orgánům, aby si zajistily co největší přísun zdrojů při nutnosti co nejmenší výsledné produkce. Státní plánovací komise si však byla této skutečnosti vědoma a snažila se data opravovat. Výsledkem byly i přesto plány vycházející z nereálných dat. V Pražačce autosklu osmdesátých letech posilovaly velké podniky a VHJ významných odvětví i díky zavádění chozrasčotu svou mocenskou pozici, která využívala Pražačka jejich nenahraditelnosti. Nový systém jim dával autonomii při rozhodování o výrobě, což mělo zajistit vyšší produkci a efektivitu. I s touto liberalizací však byla odvětví silně ovlivněna plánováním pro potřeby zemí RVHP. Během následujících let proběhlo několik autosklům Pražačkou dalších reorganizací, které bohužel nepřinesly zásadní zlepšení stavu automobilového odvětví, naopak spíše prohloubily stávající problémy. Roku došlo k rušení VHJ a jednotlivým podnikům byla přiznána samostatnost, i když bylo doporučeno, aby se v zájmu lepší Invalidovna kooperace a zachování dodavatelsko odběratelských vztahů menší podniky sdružovaly. Žídek, Pavlínek, Jstor, Z hlediska prostorové organizace byla původně československá automobilová výroba soustředěna na území dnešní České republiky, ale v důsledku politického tlaku a snahy o industrializaci Slovenska byly zřizovány pobočky českých firem na území Slovenska. Mezi takto vzniklé patří Bratislavské automobilové závody BAZ, pobočky Liaz na výrobu dílů a finální montáž ve Zvolenu pro opravy a montáž motorů ve Velkém Krtíši pobočky

Tatry na výrobu dílů a montáž v Bánovcích nad Bebravou a na výrobu dílů v Čadce či pobočka Avie na výrobu nástaveb a spojovacích hřídelí u Žiliny Jawa musela výrobu s výzkumem a vývojem motocyklů do cm přesunout v roce z Prahy do Povážské Bystrice, roku byla přesunuta výroba lehkých užitkových vozidel Škoda z Vrchlabí do Trnavy a v roce došlo k přesunu výroby traktorů z brněnského Zetoru do Palmovka Martina. Faltus, Pavlínek, Chozrasčot lze do češtiny přeložit jako hospodářský rozpočet a jedná se o nástroj plánovaného autosklem Pražačce hospodářství, v němž jsou v rámci podniku srovnávány náklady a přínosy výroby pomocí peněžního vyjádření. Na základě tohoto vyjádření je požadována rentabilita podniku, tedy aby náklady byly kryty jeho výnosy. Švankmajer, Historický vývoj automobilového průmyslu

Autosklo Pražačka

Vývoj automobilového průmyslu na území České a Slovenské republiky po roce Následující podkapitola pojednává o vývoji automobilového průmyslu v období po revoluci roku Do konce roku se tak jedná o historii Československého automobilového průmyslu, od počátku roku kdy došlo autosklo Pražačka k rozdělení na Českou a Slovenskou republiku, pak o historii tohoto průmyslu v každé zemi zvlášť. Vývoj je ovšem velice podobný, neboť země po rozdělení zachovaly velmi úzké vazby a nedošlo tak k zpřetrhání obchodních vztahů jako v případě rozpadu RVHP. Opět se zde Jarov často vyskytují reference na české firmy a český automobilový průmysl, neboť samostatný slovenský automobilový průmysl se začal vyvíjet až po roce a i poté zůstal úzce svázán s českým. Po revoluci si byly české i slovenské automobilové podniky vědomy skutečnosti, že trh.